Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 69 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rychlořezné frézovací nástroje vyráběné práškovou metalurgií
Svoboda, Martin ; Sámelová, Vendula (oponent) ; Jaroš, Aleš (vedoucí práce)
Bakalářská práce je rešerší zabývající se frézami z rychlořezných ocelí vyrobenými pomocí práškové metalurgie (HSS PM frézy). První až třetí kapitola se obecně věnuje frézování, rychlořezným ocelím a práškové metalurgii. Ve čtvrté kapitole jsou zpracovány konkrétní HSS PM frézy od několika výrobců. Přehled obsahuje mechanické vlastnosti fréz a jejich možné použití. Je zaměřen na dominantní typ HSS PM fréz, což jsou frézy stopkové.
Vysokoteplotní zkřehnutí feritické 14%Cr ODS oceli v taveninách olova
Dohnalová, Eva ; Čelko, Ladislav (oponent) ; Hadraba, Hynek (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vysokoteplotním zkřehnutím 14%Cr ODS feritické oceli v taveninách olova. Jako experimentální materiál byla použita 14%Cr feritická ODS ocel ODM401 vyrobená technologií práškové metalurgie. Práce popisuje vliv dlouhodobého žíhání, vliv korozního napadení povrchu v tavenině Pb a Pb-Bi na mikrostrukturu a mechanické vlastnosti feritické ODS oceli. V experimentální části práce bylo provedeno hodnocení mikrostruktury pomocí rastrovací elektronové mikroskopie a transmisní elektronové mikroskopie. U všech vzorků byly provedeny zkoušky rázem v ohybu, statická zkouška tahem, měření mikrotvrdosti a faktografická analýza lomových ploch. Bylo zjišteno, že v průběhu dlouhodobé expozice oceli v tavenině Pb a Pb-Bi při teplotě 550°C/1000h a 500°C/1000h dochází k napadení povrchu oceli a výrazným mikrostrukturním změnám. Zkřehnutí oceli po expozici v taveninách olova bylo srovnatelné s dlouhodobou teplotní expozicí oceli při teplotě 650°C/1000h.
Objemové materiály na bázi Zn a Mg pro biomedicínské aplikace
Ryšťák, Jaroslav ; Fintová, Stanislava (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je proces přípravy objemového materiálu Zn-Mg slinováním při lisování za tepla z práškových směsí. Objemové materiály byly hodnoceny z hlediska struktury, porozity a fyzikálně mechanických charakteristik připraveného materiálu. Výsledky těchto hodnocení a jejich interpretace vzhledem k přípravě materiálu byly použity pro následnou optimalizaci jednotlivých parametrů procesu přípravy objemového materiálu. Řešení je zaměřeno na studium a řízení procesů při přípravě objemového materiálu a popis těchto dějů z fyzikálně-chemického hlediska s ohledem na tvorbu struktury a výsledné vlastnosti.
Materiály na bázi Zn a Ca připravené práškovou metalurgií
Morcinek, Tomáš ; Hasoňová, Michaela (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je proces přípravy a charakterizace objemového materiálu z práškové směsi zinku a vápníku lisováním za tepla. Takto připravené materiály byly hodnoceny z hlediska mikrostruktury a fyzikálně mechanických vlastností. Byl pozorován vliv obsahu vápníku v materiálu na výslednou strukturu fyzikálně mechanické vlastnosti. Řešení je zaměřeno na studium vlivu složení při přípravě objemového materiálu a popis těchto dějů z fyzikálně-chemického hlediska tvorby struktury a výsledných vlastností materiálu.
Procesy přípravy a vlastnosti porézního zinkového materiálu
Moleková, Kristína ; Březina, Matěj (oponent) ; Hasoňová, Michaela (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa zaoberá prípravou porézneho materiálu z práškového zinku lisovaním za studena, lisovaním za studena s následným spekaním a lisovaním za tepla. V práci je obsiahnutá ako samotná príprava objemového materiálu, tak aj jeho charakterizácia na základe zhutňovacích podmienok procesu. Na základe fyzikálne mechanických charakteristík je hodnotený vplyv lisovacieho procesu na následný priebeh spekania a výsledné vlastnosti materiálu. Objemový materiál je charakterizovaný štruktúrou, pórovitosťou a fyzikálne mechanickými vlastnosťami. Charakteristika výsledného materiálu bude slúžiť k optimalizácii podmienok pre proces lisovania a spekania.
Příprava a charakterizace porézních materiálů na bázi hořčíku
Březina, Matěj ; Pacal, Bohumil (oponent) ; Vojtěch, Dalibor (oponent) ; Ptáček, Petr (vedoucí práce)
V současnosti zkoumané hořčíkové materiály připravované práškovou metalurgií vycházejí ze značně obsáhlého technologického spektra, díky čemu je možné vytvářet širokou škálu materiálů. Tato práce se zaměřuje na přípravu objemových materiálů z hořčíkového prášku metodami lisování za studena a za tepla, slinováním a polem aktivovaným slinováním. Objemové materiály byly připravovány v sérii lisovacích tlaků 100 MPa až 500 MPa a slinovací teploty byly voleny v rozsahu 300 °C až 600 °C s cílem charakterizovat vliv podmínek přípravy a technologie na výsledné vlastnosti připravovaných materiálů. Připravené materiály byly hodnoceny z hlediska mikrostruktury, tvrdosti, mikrotvrdosti, tříbodového ohybu a fraktografie. Objemové materiály byly připraveny pomocí všech testovaných metod, ovšem vlastnosti těchto materiálů se značně lišily v závislosti na použité technologii. Z materiálů lisovaných za tepla měly nejvyšší pevnost a tvrdost ty, které byly připraveny při tlaku 400 a 500 MPa a teplotě 400 °C. Klasické slinování hořčíku v muflové peci a argonové atmosféře se ukázalo jako neefektivní z důvodu oxidické vrstvy na povrchu a přítomnosti kyslíku v technickém argonu. Slinování pomocí technologie SPS (Spark Plasma Sintering – slinování pomocí jiskrového výboje) bylo tím efektivnější, čím nižší byl lisovací tlak použitý na výrobu předlisků a čím vyšší byl aplikovaný tlak během samotného procesu SPS. Nejvyšší pevnosti a tvrdosti dosáhly v tomto případě materiály slinované při teplotě 600 °C připravené z volně sypaného prášku a z nejporéznějšího předlisku (100 MPa).
Příprava objemových materiálů na bázi Mg-Ti metodami práškové metalurgie
Žilinský, Martin ; Wasserbauer, Jaromír (oponent) ; Březina, Matěj (vedoucí práce)
Cílem této práce je příprava a charakterizace materiálů na bázi Mg–Ti. V teoretické části je pojednáno o vlastnostech výchozích materiálů a je zdůvodněno proč je z nich obtížné vyrobit slitinu. Dále je popsána prášková metalurgie a její aplikovatelnost systém Mg–Ti. Další část teoretické části je zaměřena na částicové kompozity. V rešerši současného výzkumu problematiky systému Mg–Ti jsou zmíněny další možné postupy přípravy tuhého roztoku těchto kovů. V experimentální části této práce byla popsána příprava objemového materiálu z výchozích práškových materiálů. Vzorky byly připraveny pomocí konvenčních metod práškové metalurgie a také pomocí metody slinování jiskrovým výbojem. Následně byly tyto materiály charakterizovány. Byla pozorována mikrostruktura. Pomocí rentgenové difrakční analýzy byl stanoven obsah fází. Pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu s využitím energiově disperzní analýzy a analýzou pomocí rentgenová fluorescence byl stanoven obsah prvků. Dále byla měřena tvrdost a provedena ohybová zkouška s následný fraktografickým vyhodnocením. Byl nalezen výrazný rozdíl mezi přípravou objemových materiálů pomocí konvenčních metod práškové metalurgie a přípravou pomocí metody slinování jiskrovým výbojem.
Struktura a mechanické vlastnosti materiálů na bázi hořčíku připravených metodou SPS
Pleskalová, Kateřina ; Hutařová, Simona (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá zpracováním hořčíkových práškových materiálů s přídavkem zinku metodou slinování jiskrovým výbojem. Cílem je posouzení vlivu parametrů přípravy a obsahu zinku na strukturu materiálu a jeho mechanické vlastnosti. Teoretická část práce je rozdělena na dvě hlavní kapitoly. První kapitola popisuje materiály na bázi hořčíku a je zmíněno také jejich využití v oblasti medicíny. Druhá pak rozebírá práškovou metalurgii, konkrétně hořčíkové prášky a metodu slinování jiskrovým výbojem. V experimentální části byly vzorky slinuty při teplotách 300 °C a 400 °C a podrobeny analýze pomocí světelného a skenovacího elektronového mikroskopu, EDS analýze a měření tvrdosti, mikrotvrdosti a pevnosti v ohybu. Byl pozorován nárůst tvrdosti se zvyšujícím se obsahem zinku a se zvyšující se teplotou slinování. Pevnost v ohybu dosahovala vyšších hodnot pro materiály slinované při teplotě 400 °C.
Rezonanční ultrazvuková spektroskopie kompaktů ternární slitiny Cu-Al-Ni s tvarovou pamětí připravených technologií SPS
Pavlík, Marek ; Spotz, Zdeněk (oponent) ; Čížek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o použitelnosti práškové metalurgie pro výrobu slitin s tvarovou pamětí ve složení Cu-Al-Ni. Je součástí série navazujících studií, kdy byly po úspěšné optimalizaci procesu mechanického legování a dále procesu slinování technologií SPS v rámci této práce tepelně zpracovány vybrané vzorky a ty následně charakterizovány metodami DTA a RUS. V materiálu dochází k výrazným změnám při teplotách 240°C a 300 °C. Měření naznačila přítomnost martenzitické transformace, což nejspíše odpovídá jevu SME. Tato transformace neodpovídá rozsahově celému vzorku, a tak je do budoucna počítáno s dalšími experimenty.
Příprava materiálů zpevněných oxidy z oxidovaných práškových prekurzorů
Luptáková, Diana ; Molliková, Eva (oponent) ; Jan, Vít (vedoucí práce)
Témou bakalárskej práce sú spôsoby ako efektívne zoxidovať hliníkový prášok metódou oxidácie za zvýšenej teploty v atmosfére, anodickej oxidácie a oxidácie pri mletí práškového prekurzoru na vzduchu. Popisuje následné spracovanie do objemovej vzorky a to tak, aby bola zachovaná v čo najväčšej možnej miere húževnatosť hliníka, no zároveň došlo k jeho spevneniu oxidmi hliníka.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 69 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.